Far Cry 5

Chamtivost. Válka. Hladovění. Naše společnost je nemocná. Ráno vstanete z postele, pustíte si rádio nebo se podíváte na titulky v novinách a zjistíte, že svět je plný zmatku a nenávisti. Líbí se vám takový svět? Cítíte se v něm bezpečně? Na váš strach existuje odpověď. A ta odpověď má jméno – Joseph Seed. Tento charismatický chlapík věří, že právě jeho vyvolil Bůh, aby své ovečky připravil na konec světa. Ač sám působí klidně a vyrovnaně, z nějakého důvodu potřebuje k prosazení boží vůle partu buranských hrdlořezů. A samozřejmě svoji rodinu.

Podobně jako u dalších her Ubisoftu, také ke střílečce Far Cry 5 vznikl půlhodinový béčkový film, který je dostupný exkluzivně skrze Amazon Prime (a to ještě jen v některých regionech). Pro pochopení hry ho vidět nemusíte, na druhou stranu blíže představí hlavního padoucha hry Josepha Seeda, přezdívaného Otec, kterého skvěle hraje Greg Bryk. Začínáme stylově. Spolu s šerifem a federálním maršálem jdeme Seeda zatknout. Otec se nechá, nevěří však, že by něco takového Bůh dovolil. Mimochodem, v této pasáži se lze dobrat rychlému alternativnímu konci.

V otevřeném světě

Nebudu vyzrazovat, co se stalo, důležité je, že po krátkém úvodu stojíte na silnici a je pouze na vás, kam se vydáte. Vážně, není to jen marketingové heslo. Hope Country, jak se fiktivní oblast v současné americké Montaně jmenuje, je rozdělena na tři části, přičemž každou kontroluje někdo z rodiny.

Holland Valley má pod palcem John, sadista, který vyrývá názvy hříchů do kůže svých obětí. A nejen to. Henbane River spravuje Faith, manipulátorka, která má na starostvýrobu blažené drogy. Té se v podstatě nelze vyhnout, čili v této oblasti zažijete asi nejvíce výletů za hranice vědomí. A konečně horská část Whitetail Mountains v níž vládne válečný veterán Jacob. Ten pro změnu věří, že pro slabé není v naší společnosti místo, protože přežít mají jen ti nejsilnější. Zároveň ovládl metoduvymývání mozků, která u nových členů řadu činností zautomatizuje.

Všichni jsou to do jednoho blázni, ale dohromady vytvořili nebezpečnou organizaci s jasnou strukturou. Ne každý má pro kult stejnou cenu. A je na vás, zda se pustíte do osvobozování oblastí postupně, nebo mezi nimi budete projíždět. Pokud chcete konfrontovat Otce, musíte v každé oblasti získat dostatečný počet bodů odboje. A toho docílíte plněním misí, ničením majetku sekty, osvobozováním zabraných míst či unesených lidí. Však to znáte.

Získáváním bodů odboje se naplňuje ukazatel, kterým postupně vzbuzujete pozornost správců každé oblasti, s nimiž se několikrát setkáte. Až je vyřídíte, setkáte se s Otcem. K tomu ovšem vede dlouhá cesta.

Ale i tento otevřený svět má svoje pravidla. Můžete v něm sice bloumat, jak chcete, pokud se však má posunout příběh dál, jsou některá místa důležitější než jiná. Například v Henbane River je to věznice, v níž vám místní odboj po troše pomoci zadává úkoly. Stírá se tak částečně rozdíl mezi hlavními a vedlejšími úkoly, protože oba vám přidávají body odporu a posouvají vás k cíli. Záleží jen na tom, jak jsou zábavné.

Ty hlavní se berou hrozně vážně a řeší příběh, zatímco u těch vedlejších je prostor pro různé podivíny (tedy ne, že by celá rodinka Seedových byla normální), bizarní situace a aktivity. Trochu mi to evokuje některé béčkové filmy z osmdesátých let. Scénář je skvělý i příšerný zároveň. Budete testovat lektvary místního chemika – fetky, případně spolupracovat s týpkem, který věří snad všem spikleneckým teoriím a na existenci mimozemšťanů. Jenže na konci celé linie si budete říkat, že má asi i pravdu.

Je to zase to samé?

Far Cry 5 nijak zvlášť nemění zažité pořádky. Je to zkrátka střílečka, takže budete od začátku do konce střílet. Čekáte něco jiného? Na startu je to samozřejmě pecka, kdy se kocháte místním světem a objevujete jeho zákonitosti. Pak už hra upadne trochu do rutiny, ale ne takové, abych se za těch sedmnáct hodin stihl začít nudit. Vaši pozornost se snaží udržet hned několik věcí naráz. V prvé řadě je to příběh, kdy se i pomocí vzkazů a vedlejších misí dozvídáte, co se děje a jak sekta funguje.

Pak je to omezená simulace světa jako takového. Pohybují se v něm nejen kultisté, ale také členové odboje a divoká zvířata – a všichni se mezi sebou mydlí nezávisle na vás. Je trochu bizarní vidět, když na kultistu útočí medvěd, zatímco jiný kultista se brání raketometem, ale co už. Stalo se mi ostatně i v příběhové misi v letadle, kdy do mě parťák ve vzduchu narazil a následovala opakovačka. Umělá inteligence má zkrátka svoje mouchy, na druhou stranu pomáhá dobře vytvářet iluzi živého světa.

Dále tu máme dopravní prostředky. Pokud zaberete přístav, stavení s garáží nebo některé z letišť či helipadů, můžete si nechat okamžitě přistavit vlastněné stroje. U objevených míst funguje rychlé cestování, na průzkum či mise je skvělý vrtulník, který vás rychle dostane na místo určení. Když jsem pak v jedné z tajných skrýší objevil nablýskaného sporťáka ze sedmdesátých let, naladil jsem rádio a šel se projíždět. Řízení i pilotování je čistá arkáda, ale bavilo mě to.

Další kratochvílí je hledání tajných skrýší, respektive cest, jak se do nich dostat. Nečekejte složité hádanky, řešení je obvykle hned za rohem. Tvůrci přesto neváhají a hráčům pomáhají ještě prostřednictvím vylepených vzkazů, kdy minimálně v jednom případě nestačí mít řešení přímo před nosem, oni vás jím musejí přetáhnout přímo přes hlavu, aby i ten největší blbec pochopil, jak se do té tajné místnosti dostat. „Debilizace“ v akci.

Na druhou stranu, v momentě, kdy se na mapě objevila skrýš, vždy jsem ji šel vybrat. Kromě peněz a věcí na zpeněžení zpřístupňuje i talenty (o těch později). Mimochodem, peníze nedoporučuji před dokončením hry investovat do kosmetických předmětů, lepší je nakupovat zbraně, modifikace, auta, letadla a podobně. Za peníze se dokupuje i munice a jedno vám řeknu: peněz vážně není nazbyt. Jasně, dá se to zvládnout hraním i bez grindu, ale člověka napadne, jestli tím tvůrci nechtějí nakopnout mikrotransakce.

PC trailer:

Dále tu máme klasické hledání sběratelskýchpředmětů, třeba zapalovačů z Vietnamu, k nimž se váže další příběh, či komiksů. Z vedlejších aktivit stojí za vyzkoušení rybaření, lov zvířat mě nebavil. Právě tyto dvě činnosti vám ovšem vydělávají peníze. Nakonec zde jsou ještě rozesety výzvy místní legendy Clutche Nixona, v nichž vás čeká jízdav zapáleném autě na čas, létaní se střelbou a další. Ve hře tak můžete strávit ještě spoustu dalších hodin i po dokončení příběhu.

Ve dvou se to lépe táhne. Nebo ne?

Celou hru můžete absolvovat i s kámošem v kooperaci, jenže postup misemi se ukládá pouze u toho, kdo hru vytvořil, takže mi to nepřijde zase tak lákavé. Tedy vlastně vůbec. Raději hrou procházím sám, svým tempem a když mě něco zaujme, chci se tam jít zkrátka podívat. Přesto nemusíte hrát úplně sami. Po vašem boku může být jeden pomocník (později dva). S nimi se však musíte nejprve spřátelit.

V boji se sektou vám může pomáhat třeba grizzly Cheeseburger, který sice trpí cukrovkou, ale v boji přitahuje pozornost nepřátel, čímž už mi párkrát zachránil kůži. Naproti tomu Hurk, místní primitiv, který chodí v trenkách s motivem americké vlajky, chlastá pivo a chce si založit vlastní sektu, střílí naváděné rakety. V bitvě se mi ovšem neosvědčil, většinou umíral mezi prvními. Vyzkoušel jsem všechny, hodila se mi třeba Adelaide, která ve vrtulníku funguje jako vzdušná podpora. Využít ji ovšem můžete, když se chcete snadno dostat na vyvýšené místo.

Střílím, tedy jsem

Střelba jako taková je uspokojivá, u hry s ratingem 17+, která se nebojí drsných výjevů, bych ovšem očekával více devastující dopady, například ustřelené končetiny či hlavy. Bitvy na blízko, pokud nepočítám tichou likvidaci, jsou ovšem nic moc. Far Cry 5 má zkrátka smůlu, že jsem před ním hrál Warhammer: Vermintide 2, který tyhle věci umí.

Hezky česky? U hry jsou dostupné české titulky, které pomohou užít si příběh i lidem, kteří žádný cizí jazyk neovládají. Překlad je ovšem nic moc, bez kontextu, doslovný. Go kill that noise – běž zabít ten zvuk. A je to.

Hrál jsem stylem, kdy jsem začal ve stealthu a když se to pokazilo, pokračoval jako Rambo. Obtížnost trochu kolísá, stačí malá nepozornost a je po vás. Nevšimnete si týpka v zádech nebo s raketometem. Ale je to asi dobře, příště si dáváte větší pozor.

Umělá inteligence je průměrná. Nepřátelé sice reagují na hluk a všimnou si i mrtvého kolegy. Když ovšem začne mela, nechovají se pro člověka přirozeně. Je vidět, že když si někoho zaměří, třeba parťáka, kolem vás často proběhnou zcela bez povšimnutí. A klidně zůstanou stát hned u vás zády k vám.

Nepřátel je několik typů, jejich vhodná kombinace vám může zavařit. Nepřirozeně působí jen jedna silnější verze, kdy kultista nahoře bez zemře až po dávce, zatímco ostatním stačí dobrá rána do hlavy. U toho s neprůstřelnou vestou bych neřekl ani popel, ale to už je jen drobnost.

Fotogalerie Zobrazit fotogalerii

Far Cry 5 je v první řadě střílečka, přesto i za vašeho bezejmenného, nemluveného hrdinu se vám bude postupně hrát lépe, a to díky talentům. Ty zpřístupní nové možnosti, třeba vystřelovací hák, padák, nebo nakopnou celkové zdraví. Trik je v tom, že cenné bodíky získáváte jen plněním různých podmínek – za zabití určitého počtu nepřátel kulometem, šípy, pistolí, za stažení kůže ze zajíce, kance či za určitý počet nepřátel sražených autem. Asi tušíte, kam tím mířím. Hra zkrátka chce, abyste minimálně vyzkoušeli všechny zbraně, parťáky, lov a další věci. Na druhou stranu, těch zásadních talentů je pár a na ty stejně body získáte prostým hraním. Další lze přitom najít ve skrýších.

Závěrem

Far Cry 5 je povedená střílečka, která kráčí ve šlépějích série. Jestli se vám okoukaly už předchozí díly, protože je to pořád to samé, nečekejte, že s Far Cry 5 se něco změnilo. Pokud se ovšem těšíte, až si zastřílíte, líbí se vám krásné prostředí Montany a přepálená tematika kultu, která ovšem vychází z uvěřitelných základů, budete stejně jako já spokojeni.

V závěru na vás čekají dva konce (pokud nepočítáme ten tajný v úvodu): první jsem nečekal, byť všechno tohle Otec sliboval, druhý dává perfektní smysl. A kdo proleze celý herní svět, může se vrhnout do map z arkády, případně nějakou mapu sám vytvořit v přiloženém editoru. Lovu zdar.

Hlavní padouch se představuje: